Obec
Přesný rok založení obce Spy není znám. První písemnou zmínku o Spech najdeme v Deskách dvorských v roce 1406: „devolutio in Libczan, proclam. Grecz, impertrans jus suum dimittit Hertwico de Spa“ . Od tohoto zápisu uplynulo v roce 2006 již šest století.
Spy byly jako poddanská ves až do poloviny 19. století součástí novoměstského panství. Po roce 1849 se staly svobodnou obcí řízenou starostou a zastupitelstvem. Po druhé světové válce se ve Spech ustavil místní národní výbor a roku 1960 byla celá vesnice připojena k Novému Městu nad Metují. Roku 1833 napočítali ve Spech 55 domů s 318 obyvateli. Od zavedení obecního zřízení v roce 1849 až do roku 1879 tvořily Spy jednu správní obec se sousedním Chlístovem a v obou zmíněných lokalitách tehdy žilo 483 lidí. V samotných Spech bydlelo 330 obyvatel. Zajímavé výsledky přineslo sčítání lidu v roce 1900. V 67 domech žilo 342 obyvatel (155 mužů a 187 žen), ze kterých neumělo číst ani psát 55 osob. V maštalích a chlévech bylo ustájeno 15 koní, 195 kusů hovězího dobytka, 74 vepřů a 31 koz, v sadech stálo 10 včelích úlů.
V prvorepublikovém živnostenském adresáři se dočteme, že ve Spech tehdy byly dva hostince, dvě trafiky, švadlena, kolář, kovář, mlynář, sedlář, truhlář a jeden peněžní ústav – Občanská záložna. Nejlidnatější byla obec před první světovou válkou, kdy zde žilo téměř 350 obyvatel, od té doby počet lidí s trvalým pobytem klesá. Dnes má Spy za svůj domov jen 207 obyvatel, ale řada nově postavených domků napovídá, že tuto místní část města čeká slibný rozvoj.
Škola
Škola byla původně v dřevěné chalupě čp. 13 obývané také obecním sluhou a pastýřem. Vyučovalo se v tmavé místnosti s tak malými okny, že děti na knihy ani na tabuli pořádně neviděly. Ještě v roce 1870 se v jediné malé světnici tísnilo 41 dětí. Učitelem byl Josef Fendrych, původem z Rychnovka. Stavba nové školní budovy začala až na podzim roku 1872. Prostředky na její výstavbu získala obec prodejem čp. 13, starosta Václav Vojnar přispěl svým tříletým služným a zbytek zaplatila okresní školní rada. Stavbu dokončili na podzim následujícího roku. Dne 2. listopadu 1873 novou budovu vysvětil novoměstský děkan Pelhřim Novák a hned následujícího dne bylo zahájeno vyučování.
Ke Spům byly přiškoleny Běstviny s osadou Březiny a Zákraví, žactva přibývalo a škola brzy nepostačovala, proto v roce 1889 přistavěli druhou třídu. V roce 1893 už do školy chodilo 84 žáků. O necelé půlstoletí později, ve školním roce 1937/1938 jejich počet poklesl na pouhých 24. Během prázdnin téhož roku byla opravována školní budova. Starou taškovou krytinu nahradili eternitem a původní klenuté stropy na chodbě a v bytě hurdiskami a betonem. Namísto tří malých oken ve třídě vybourali otvory pro dvě velká okna. Byla také provedena nová elektroinstalace a kanalizace. Dne 1. března 1946 se stal řídícím učitelem Josef Moravec. Učitelský sbor doplňovaly učitelka náboženství Věra Hrdinová a učitelka dívčích ručních prací Božena Rydlová. Po pěti letech výuky v sepské škole dojížděli žáci do měšťanek v Dobrušce, Krčíně nebo Novém Městě. Po územněsprávní reformě v roce 1960 se ocitly přiškolené obce Běstviny, Chlístov a Zákraví za hranicemi okresu. Zanedlouho poté, v pololetí školního roku 1962/1963, byla sepská jednotřídka zrušena a 22 dětí přestoupilo od 11. února 1963 do základní školy v Krčíně.
Kaple Panny Marie
Dalším objektem, který dodnes zdobí střed vsi, je kaple Panny Marie. Byla vystavěna z milodarů i obecních prostředků dobrovolníky z řad místních obyvatel v letech 1899 – 1900 na pozemku odkoupeném od Václava Špryňara. Materiál na svatostánek získali zbořením staré zvoničky, další potřebný kámen nalámali v místním lomu a písek přivezli z obecního písníku. Kaple byla slavnostně vysvěcena 1. července 1900 a přešla do majetku obce. Ve vížce kaple visí zvon ulitý firmou Rudolf Manoušek v Brně roku 1946. Původní zvon sv. Václava z roku 1860 podlehl v roce 1942 válečné rekvizici.
Husí krk
Východním směrem od obce leží Husí krk. Toto nevšední jméno nese úzké, lesnaté a skalnaté údolí, které se vine od přehrady v Zákraví do Spů a jímž protéká Janovský potok (dříve nazývaný i Ohnišovský nebo Sepský). Údolí vděčí za své pojmenování klikatému tvaru. V pamětní knize obce Zákraví se dočteme, že se tomuto místu kdysi říkalo Vantroka. To souvisí s vantrokami, dřevěnými koryty, kterými se přiváděla voda na mlýnské kolo.
Hřbitov
Sepští od nepaměti pohřbívali své blízké v Krčíně. V únoru 1904 přišel člen obecního zastupitelstva František Zákravský s nápadem zřídit hřbitov ve Spech. Ještě téhož roku obec odkoupila od manželů Kačerových pozemek v jihozápadní části katastru a do konce roku na něm nechala vybudovat nové pohřebiště. Márnici i zeď kolem hřbitova postavil novoměstský zednický mistr Josef Kudera z cihel vypálených v krčínské Železově cihelně. Kříž stojící uprostřed hřbitova je dílem novoměstského sochaře Josefa Marka. Do věžičky márnice byl zavěšen zvon – umíráček, který však byl rekvírován za první světové války. Nový zvonek o hmotnosti 17 kg, pořízený po roce 1918, stihl stejný osud v roce 1942. Dnes je místo pro zvon prázdné. O pouti v červenci 1905 byl nový hřbitov vysvěcen.
Prvními hrobníky a zároveň hřbitovními zvoníky se stali bratři Josef a Václav Štěpánovi. Rozloha hřbitovního pozemku zaujímá plochu 1746 m2 a jeho výstavba přišla obecní pokladnu na 5547 korun rakouské měny. Protože se obec stavbou hřbitova nemálo zadlužila, čelili její představitelé v čele se starostou Josefem Dvořákem ostré kritice sousedů. Není bez zajímavosti, že po obecních volbách konaných v říjnu 1905 se novým sepským starostou stal Josef Blažke, mluvčí protestujících. Mezi nově zvolenými zastupiteli chyběl i František Zákravský, který předcházejícího roku stavbu hřbitova navrhnul.
Vojenské mapování obce Spy
Císařské otisky
Orientační plán katastru Spy
